Broukoviště je skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných, nebo jen tak položených na zemi, které slouží jako útočiště pro živočichy. Naše naučná stezka je vybavena informační tabulí s QR kódem, jenž odkazuje na online atlas živočichů.
Třída: plazi
Řád: šupinatí
Čeleď: slepýšovití
Rod: slepýš
Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Má malou, poměrně vysokou hlavu, která je tupě zakončená. Po celé délce hřbetu se táhnou dva pruhy větších šupin. Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Někteří jedinci mají nádech spíše do žluta, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi.
Je rozšířen prakticky po většině území Evropy, od Pyrenejského poloostrova až po Kavkaz a Ural. V Irsku, na Krymu, na jihu Španělska. Mimo Evropu se vyskytuje v severním Turecku, Íránu a severní Africe. Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR.
V Česku se běžně vyskytují v lesích a na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách od nížin až do horských poloh. Hojný je v listnatých lesích s mechy, tlejícím dřevem a kameny. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny. Březí samičky lze zastihnout při slunění.
Potravou slepýšů jsou z větší části žížaly a plži, pavouci, sekáči, larvy a červi přiměřené velikosti.
Slepýš přes zimu hibernuje a vylézá na jaře, koncem března až počátkem května (záleží na podnebí a počasí). Páření probíhá krátce po probuzení ze zimního spánku, ke kladení vajec (rození mláďat) dochází na přelomu července a srpna, výjimečně k němu může u některých populací dojít až počátkem září. Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více. Slepýš křehký je vejcoživorodý
Je představitel beznohých ještěrek. V ČR je silně ohrožen a jeho stavy poslední dobou klesají. V případě nebezpečí slepýš může odlomit část ocasu, který sebou ještě nějakou chvíli mrská. Slepýši ocas po čase částečně regeneruje.
Zpracoval Michal Adámek
Foto Samuel Piro
Internet:
| www.priroda.cz | http://cs.wikipedia.org | http://www.herpetology.cz | http://cs.balcanica.info | http://www.gjb-spgs.cz | http://commons.wikimedia.org | http://www.agrinostra.cz | http://www.hmyzaci.wz.cz | http://www.nasiptaci.info | http://www.chovzvirat.cz |
| http://www.prirodainfo.cz | http://www.naturabohemica.cz | http://obojzivelnici.wbs.cz | http://amphibia.webzdarma.cz |
Knihy:
REICHHOLF, Josef a Günter DIESENER. Obojživelníci a plazi. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1997, 287 s.
Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7176-477-9.
DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0927-2.