Broukoviště je skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných, nebo jen tak položených na zemi, které slouží jako útočiště pro živočichy. Naše naučná stezka je vybavena informační tabulí s QR kódem, jenž odkazuje na online atlas živočichů.
Třída: pavoukovci
Řád: pavouci
Čeleď: křižákovití
Rod: křižák
Tento pavouk má charakteristické zbarvení kombinující žluté a černé pruhy protkané tenkým bílým lemem. Samice většinou dorůstá délky 15 mm, samec je zřetelně menší, jen 4-6 mm. V jižní Evropě jsou jedinci obvykle větší, zatímco v Evropě severní o něco menší.
Do roku 1991 byl viděn pouze v jižní části Moravy, nyní je i jinde hojný. Původně středozemní druh byl ještě před 50 lety ve střední Evropě vzácný, vyskytoval se jen v klimaticky příznivých oblastech Porýní a izolovaně v oblasti Berlína. V této době pronikl na sever až k Labi. V Čechách se objevil až v roce 1991. Od té doby se po našem území rychle šíří, takže jsou dnes známy již stovky lokalit výskytu. Nyní ale podle odborníků tito poměrně velcí pavouci, svým zbarvením připomínající vosu, doslova zaplavují nejen Českou republiku, ale celou střední Evropu. Rozšiřují se dále a dále na sever, entomologové předpokládají, že za rozšíření pavouků může globální oteplování.
Nejčastěji se vyskytuje na otevřených slunných místech s napolo vzrostlou trávou, řídkou bylinnou vegetací nebo na mokrých loukách. Většinou žijí ve vysoké trávě.
Kořist chytá do své sítě, do které ji zaplete, dokáže ji bleskově omotat hedvábnými vlákny. Zamotanou kořist pak napustí trávicími šťávami a po chvíli vysaje. Pokud se pavoukovi chytí do sítě příliš velká kořist, překouše vlákna sítě, aby velký hmyz vypadl.
Pruhovaný křižák, sedí obvykle uprostřed pavučiny na klikatém pruhu pavučiny. Při rozrušení rychle rozkmitá síť, takže se kořisti naskytne jen rozmazaný obraz. V něm se obrys křižáka ztrácí. Je-li však pavouk znepokojován dále, svoje místo opustí a spustí se k zemi, kde zůstane nehybně stát. Bílá klikatá čára na pavučině může také lákat hmyz nebo naopak odrazovat dravce. Po spáření samice upřede relativně velký kokon, do kterého naklade vajíčka. Pavoučice většinou upřede dva až tři kokony, z nichž každý obsahuje několik set vajíček.
Po spáření většinou samička samečka sežere.
Zpracovala Eliška Ševčíková
Foto Martin a Ondra Pelánkovi
Internet:
| www.priroda.cz | http://cs.wikipedia.org | http://www.herpetology.cz | http://cs.balcanica.info | http://www.gjb-spgs.cz | http://commons.wikimedia.org | http://www.agrinostra.cz | http://www.hmyzaci.wz.cz | http://www.nasiptaci.info | http://www.chovzvirat.cz |
| http://www.prirodainfo.cz | http://www.naturabohemica.cz | http://obojzivelnici.wbs.cz | http://amphibia.webzdarma.cz |
Knihy:
REICHHOLF, Josef a Günter DIESENER. Obojživelníci a plazi. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1997, 287 s.
Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7176-477-9.
DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0927-2.