Projekt žáků 8. třídy ZŠ Březová v rámci programu Extra třída 2016

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Třída: obojživelníci
Řád: žáby
Čeleď: skokanovití
Rod: skokan

Znaky

Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy. Skokani hnědí mohou dorůst délky až 10 cm, zřídka i více. Zbarvení bývá různé, většinou se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění.

Rozšíření

Rozšířen po celé Evropě kromě nejjižnějších částí. V ČR na celém území. Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. Prostředí Skokan hnědý je ekologicky přizpůsobivý druh obývající nejrozmanitější biotopy. V suchých a teplých oblastech a v odlesněných územích je však vzácný. Má rád vlhká a stinná místa poblíž potoků, rybníků a jiných vodních ploch. Pro rozmnožování si většinou vybírá vodní nádrže s mělkou a teplou vodou, je však schopen reprodukce i v hlubokých stinných nádržích či potocích. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. 

Potrava

Živí se různým hmyzem, pavouky, žížalami, slimáky či drobnými korýši.

Způsob života

Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Koncem října nebo začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm) nebo úkrytech v zemi. Probouzejí se brzo na jaře, už když začíná odtávat led. Rozmnožování probíhá brzy z jara, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí. Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1 000 až 2 500 vajíček, ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4 000 vajíček. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.

Zajímavosti

Ačkoliv jde o druh stále ještě poměrně široce rozšířený, je i on ohrožen úbytkem jedinců i celých populací. Jeho výskyt negativně ovlivňuje chemizace zemědělského a lesního hospodářství a změny mající za následek změnu vodního režimu a vysoušení krajiny.

Zpracovala Eliška Ševčíková
Foto Martin a Ondra Pelánkovi