Broukoviště je skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných, nebo jen tak položených na zemi, které slouží jako útočiště pro živočichy. Naše naučná stezka je vybavena informační tabulí s QR kódem, jenž odkazuje na online atlas živočichů.
Třída: čtyřnožci
Řád: žáby
Čeleď: kuňkovití
Rod: kuňka
Tato žabka dosahuje velikosti 5 cm. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu. Kůži na omak drsnou, hlavu má plochou, širokou a okrouhlou. Více než polovinu břicha má výrazně žlutou s velkými šedými až černými skvrnami. Hlas tohoto obojživelníka zní velmi příjemně. Jedná se o poměrně tiché "ung" nebo "uh". Pokud je vyrušena, ukryje se v bahně. Právě zde jí poslouží její svrchní zbarvení jako maskování.
Jedná se výhradně o evropský druh. Na Moravě je výrazně rozšířenější a méně ohrožená než česká populace. Kuňka žlutobřichá byla také zaznamenána v Blovicích u Plzně, kde kvůli její přítomnosti bylo zastaveno bourání staré cihelny a v současné době se zde nesmí cokoliv stavět ani upravovat terén.
Žije v kamenolomech, pískovnách, štěrkovnách a těžištích jílu, které jsou zaplavené mělkou, příliš nezanesenou vodou. Typickém místem výskytu a rozmnožování jsou malé dočasné vodní plochy. Pro kladení svých vajíček upřednostňuje prosluněná nezastíněná místa. Tato žabka je aktivní ve dne i v noci. Pokud ji zpozorujeme ve dne, často leží ve vodě nebo odpočívají na mělčině u břehu.
Živí se červy, larvami komárů a jinými drobnými živočichy.
Na jaře začínají samci vydávat své charakteristické volání. V případě přiblížení jiného samečka se jej „majitel území“ pokouší odstrčit zadníma nohama. Podle sborového volání samečků samičky snadno najdou místo rozmnožování. Samičky kuňek se mohou během léta rozmnožovat i několikrát. Pulci se líhnou přibližně po dvou týdnech. Ve druhém až třetím roce života dochází k pohlavní dospělosti. V případě nebezpečí na souši zaujme výstražný postoj (zvedne přední a zadní nohy, prohne hřbet) a odhalí odstrašující zbarvení břicha. Jedná se o varovný signál, který upozorňuje, že je tento živočich nejedlý. Vylučovaný kožní sekret je žíravý a může způsobit alergickou reakci. Dráždí ústní sliznici a působí odporně. Zimu přečkává v bahně ve vodě nebo na souši zahrabaná v zemi.
Během posledních třiceti let došlo ve Středních Čechách k úbytku o 90 %. Tato kuňka dokáže snést i silné organické znečištění vody. Hlavní příčinou mizení celých populací je devastace životního prostředí. V lesích je na vině používání těžké mechaniky a úpravy cest štěrkováním a asfaltováním. Dalším faktorem je zřizování skládek v místě bývalých lomů. V České republice se jedná o silně ohrožený druh.
Zpracovala Eliška Ševčíková
Foto Martin a Ondra Pelánkovi
Internet:
| www.priroda.cz | http://cs.wikipedia.org | http://www.herpetology.cz | http://cs.balcanica.info | http://www.gjb-spgs.cz | http://commons.wikimedia.org | http://www.agrinostra.cz | http://www.hmyzaci.wz.cz | http://www.nasiptaci.info | http://www.chovzvirat.cz |
| http://www.prirodainfo.cz | http://www.naturabohemica.cz | http://obojzivelnici.wbs.cz | http://amphibia.webzdarma.cz |
Knihy:
REICHHOLF, Josef a Günter DIESENER. Obojživelníci a plazi. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1997, 287 s.
Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7176-477-9.
DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0927-2.