Broukoviště je skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných, nebo jen tak položených na zemi, které slouží jako útočiště pro živočichy. Naše naučná stezka je vybavena informační tabulí s QR kódem, jenž odkazuje na online atlas živočichů.
Třída: savci
Řád: hlodavci
Čeleď: veverkovití
Rod: veverka
Charakteristickým znakem pro veverku obecnou jsou střapce chlupů na ušních boltcích směřující do špičky a viditelné především v zimním období. Veverka má ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů. V Česku se nejčastěji objevuje červeně a černě zbarvená veverka. Srst na břiše je zbarvená krémově až bíle. Veverce obecné se mění srst dvakrát ročně, a to z letní na zimní a ze zimní znovu na letní
Vyskytuje se v Evropě (včetně britských ostrovů) a Asii až po východní Sibiř, severovýchodní Čínu, Koreu a ostrovy Sachalin a Hokkaidó.
V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem.
Většinu dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky, ale občas si pochutná i na čerstvé míze. Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů, které ji poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích.
Veverka obecná je samotářská kromě doby páření. Ostatním veverkám se většinou vyhýbá. Většinu dne tráví na stromech, na zem sestupuje občas. Žije v dutinách stromů, někdy i na tlustších větvích. Není teritoriální. Veverka je aktivní přes den. Vyhýbá se teplu a větší viditelnosti vůči predátorům, mezi které patří především kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, ale také větší dravci, např. káňata lesní nebo sovy. V zimě tráví ve svém hnízdě větší dobu než v létě. Někdy se páří na konci zimy a během února a března, většinou je však obvyklejší doba páření během června a července. Veverky se mohou rozmnožovat i vícekrát do roka (v závislosti na nabídce potravy), první mláďata se objevují v hnízdech již během února a poslední v srpnu. Ve vrhu bývá obvykle 1 – 5 mláďat.
Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h. Veverka obecná se v přírodě dožívá průměrně 3 let, v zajetí se může tato hranice vyšplhat až na 10 let.
Zpracovala Eliška Ševčíková
Foto Martin Stecher
Internet:
| www.priroda.cz | http://cs.wikipedia.org | http://www.herpetology.cz | http://cs.balcanica.info | http://www.gjb-spgs.cz | http://commons.wikimedia.org | http://www.agrinostra.cz | http://www.hmyzaci.wz.cz | http://www.nasiptaci.info | http://www.chovzvirat.cz |
| http://www.prirodainfo.cz | http://www.naturabohemica.cz | http://obojzivelnici.wbs.cz | http://amphibia.webzdarma.cz |
Knihy:
REICHHOLF, Josef a Günter DIESENER. Obojživelníci a plazi. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1997, 287 s.
Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7176-477-9.
DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0927-2.