Projekt žáků 8. třídy ZŠ Březová v rámci programu Extra třída 2016

Včely samotářky

Medonosných včel je 30 druhů, zatímco samotářsky žijících včel je na území České republiky více než 600 druhů. Samotářky žijí osamoceně, nikdy se nespojují do rojů, tím pádem nás neohrožují. V Čechách jsou zastoupeny méně, na jihovýchodě Moravy jsou tyto včely hojnější. Včely samotářky tvoří nejnižší a nejjednodušší způsob sociálního života. Přítomná je pouze kasta samců a samiček. Početné druhy lze rozčlenit do dvou základních skupin, podle transportu pylu. Včely břichosběrné přenášejí pyl pěchovaný na spodní straně zadečku, včely nohosběrné využívají třetí pár noh k vytváření pylových rousků podobně jako včela medonosná.

Nástupem jara se přezimující jedinci spáří. Po oplodnění samička na vhodném místě v zemi nebo v hotových válcových dutinách zbuduje samostatné hnízdo. Vystaví základ pro buňku, zanese je nektarem a pylem. Do každé buňky položí vajíčko a buňky uzavře. Pak pokračuje ve stavbě dalších. Celkový počet nepřesáhne číslo dvacet. Do příchodu zimy uhyne.

Včely jsou všeobecně ohroženy a jejich počet klesá jednak úbytkem včelařů, ale i kvůli chemickým postřikům a včelím nemocem.

Samotářky žijící včely jsou různě velké od pár milimetrů až do 3,5 cm (Drvodělka fialová). Drvodělka má ráda k hnízdění vysychající jabloňové dřevo, vletové dírky mají většího průměru, a to okolo 10 mm. V blízkosti hnízdění nesmí chybět rostlina Stachys grandiflora – Čistec velkokvětý, jehož nektar včely samotářky milují.

Včely se jmenují se podle způsobu života

Pískorypky ve volné přírodě dělají chodbičky do písku a hlíny až půl metru hluboké a na konci rozšířené do komůrek, kde nanosí pyl a potom nakladou vajíčka, chodbičku zazátkují. Než se malé včelky vylíhnou, matka zemře.

Čalounice ráda hnízdí ve dřevě, dutinku si sama vystele listem, vystřiženým do kruhu. Používá mladé listí třeba od růží, habru a buku.

Zednice sídlí na půdách ve starých cihlách (nepálených, rozpadlých pískových omítkách a zídkách).

Ploskočelky, pískorypky a chluponošky jsou zemní včelky. Líbí se jim hlinitopísčitý kopeček, kamenná zídka spojovaná hliněnou maltou nebo zídka s neomítnutých nepálených cihel.

Jak včely samotářky přilákat

Vyvrtáme dírky do dřeva menšího i většího průměru od 0,3 mm do 10 mm, přivábíme tak různé druhy. Hloubka vrtu musí být alespoň 10 cm. Vyvrtané dírky musí mít pěkně hladkou vnitřní plochu, ne chlupatou. Nevrtáme skrz, budoucí obyvatelstvo se musí cítit bezpečně. Trámek pověsíme vyvrtanými dírkami směrem k jihu a bydlíme. Ideálně, aby na něj nepršelo. Další metodou je, že stébla rákosu délky 30 cm ostříháme a poskládáme k sobě.

Vlnařky (Anthidium)

Vlnařky létají především na různé hluchavkovité rostliny. Létají velmi rychle a dost často stojí jakoby ve vzduchu, podobně jako to umí třeba kolibříci nebo lišajové. Tyto včely jsou robustní, tvarem těla podobné čmelákům, jen mají o něco menší zadeček ozdobený žlutými skvrnkami. Tyto včely patří mezi ty nejhezčí, které u nás potkáme. Samci jsou větší než samice a na konci jejich zadečku najdeme nápadné trnité výběžky, které používají v soubojích. Každý samec si hlídá své teritorium, obvykle je to kousek louky s kvetoucími nektarodárnými rostlinami. Samice sbírají i rostlinné oleje, kterými impregnují vnitřek hnízd, a chrání tak své larvy před plísněmi s dalšími patogeny. Existují i druhy, které si staví speciální hnízda. Na lesních pasekách si z pryskyřice a kousků kůry jehličnatých stromů lepí zvláštní hnízda.

Zdroj - časopis Včelařství 2015/9

Dřevobytky  ( Chelostoma a Heriades)

Jsou to drobné včely tmavé barvy, které mají štíhlé, podlouhlé tělo s nápadně velkou hlavou. Pro samičky je typický sběrací aparát na spodní straně zadečku, který je tvořen tvrdými chlupy světlé nebo rezavé barvy. Hnízdí v různých dutinách, jako jsou opuštěné chodbičky brouků ve dřevě, duté stonky rostlin nebo i puklinky ve zdech. Hnízda v nevětvených chodbách se skládají z několika komůrek, které obsahují nasbíraný pyl pro larvy. Velmi zajímavý jev související s dřevobytkami popsali ruští vědci. Zjistili, že orchidej okrotice červená, která vzácně roste i u nás, napodobuje zbarvením svých květů zvonky, a tím láká samce dřevobytek, kteří ve snaze najít v květech nektar opylí orchidej. Okrotice je tak vedle tořičů s květy napodobujícími vzhledem i vůní včelí samičky dálším druhem orchideje, která klame včely, a dřevobytky jsou dalšími včelami, které jsou orchidejemi využívány.

Zdroj - časopis Včelařství 2015/12

Zpracoval Michal Stašek
Foto Samuel Piro