Projekt žáků 8. třídy ZŠ Březová v rámci programu Extra třída 2016

Mravenci

Třída: hmyz
Řád: blanokřídlí
Čeleď: mravencovití

Na světě je známo 12 430 druhů mravenců. V české republice žije 104 druhů mravenců. Mravencovití svým specifickým způsobem sociálního života jsou nejpozoruhodnější skupinou hmyzu v lese. S výjimkou nejpustších míst Země není na souších místa, které by neobývali mravenci. Je to hmyz velmi přizpůsobivý, vykazující prvky vzájemného působení mezi genotypem a prostředím. Většina druhů mravenců je všežravá a loupeživá.

Znaky

K širokému rozšíření mravenců přispívá též stavba jejich těla v žahadlo přeměněné kladélko, mohutná široká kusadla, umožňující nejen snadné uchopení, ale i rozmělnění potravy a jejich užití jako pracovního nástroje při stavbě i obraně, lomená tykadla jako výborný orgán čichu, hmatu i pro taktilní signalizaci v tykadlové řeči, oči umožňují dokonalý 360 stupňů rozhled. V případě obrany či útoku jsou tito mravenci schopni vystříknout sekret až do vzdálenosti 20 cm. Vajíčka mravenců jsou bělavá až žlutavá, mají elipsoidní tvar a na povrchu jsou lepkavá. Podle podmínek se z nich líhnou larvy za jeden až pět týdnů. Kokonům se mnohdy nesprávně říká mravenčí vajíčka. Nejpočetnějšími členy každého společenství mravenců jsou po celý rok dělnice, neplodné modifikované samičky. Ty obdobně jako dělnice u včel vykonávají všechny práce v mraveništi. Samečci žijí krátkou dobu, jejich poslání a život končí po svatebním letu.

Potrava

Pro většinu mravenčích druhů je charakteristická široká potravní škála. Jejich potrava je masitá (bílkovinná) a glycidová (cukernatá). Základem je potrava bílkovinná, kterou potřebují ke svému životu především larvy mravenců. Mnoho jí spotřebují i plodící samičky a menší množství dělnice.

Sociální chování

Základní jednotkou je roj, tvořený matkou a jejím přímým potomstvem. Veškerá činnost všech příslušníků roje má vždy sociální charakter, vždy směruje k naplnění potřeb celého společenství. Množství a rozmanitost vykonávaných prací a tím i vytvoření specializovaných funkcí, je dána stupněm rozvoje celého společenství. Nejmladší dělnice neopouštějí hnízdo a plní nejprve různé funkce uvnitř hnízda, především jsou to práce spojené s krmením a ošetřováním larev, větráním, atd. Mimo hnízdo se dostávají mladé dělnice mnohem později a i pak vykonávají pomocné práce bud na povrchu hnízda, nebo v jeho těsné blízkosti. Časem nabývají zkušeností a začínají se orientovat v širokém okolí, postupně přecházejí do skupin nosičů.

Komunikace

Dělnice jdoucí od zdroje potravy k hnízdu neustále potkávají jiné dělnice v protějším směru. Při setkání se vzájemně dotýkají tykadly. Jde o výměnu informací taktilní soustavou neboli tykadlovou řeč. Závažnost informací je dána důrazem a frekvencí jednotlivých dotyků. Zvlášť důležitá je signální soustava chemická, v níž se signální projevy předávají feromony. Jsou to hormony, které synchronizují a řídí život mravenčího společenstva, zajišťují korelaci mezi všemi jedinci hnízda a udržují soulad všech funkcí. Některé feromony předávají signály poplašné, jiné obranné, teritoriální, stopové, značkovací.

Užitečnost

Mravenci jsou aktivním činitelem přírodního, původního i pozměněného prostředí. Při posuzování užitečnosti mravenců je třeba u konkrétních druhů vycházet z podmínek prostředí, v němž žijí. Akční rádius dělnic může přesáhnout vzdálenost 100 metrů od hnízda, zpravidla však nepřesáhne hranici 50 metrů, takže efektivní osídlení lesa lesními mravenci by vyžadovalo zhruba dvě až tři hnízda na jeden hektar. Odhaduje se, že středně velké hnízdo druhů Formica rufa (mravenec lesní, viz. fotografie) spotřebuje kolem 8 000 000 jedinců hmyzu za rok. V prostorech, kde se vyskytují lesní mravenci, vzrůstají početní stavy některých datlovitých ptáků, především datla černého. Mravenci si potravu často doplňují semeny. Je známá celá řada rostlin, jejichž semena mravenci roznášejí. V neposlední řadě jsou mravenci též významným činitelem půdotvorným. Tam, kde to půdní profil dovoluje, sahá jejich systém do hloubky často více než jednoho metru.

Zpracoval Michal Stašek
Foto Samuel Piro